Historie domácí péče

Vznik agentur domácí péče byl na začátku devadesátých let umožněn změnami, ke kterým patří:

  • 1. přesun těžiště zdravotní péče z ústavní do primární
  • 2. posílení významu a kompetencí primární péče
  • 3. změna charakteru zdravotní péče od anonymní k individuální.

První agentury domácí péče začaly vznikat v březnu 1990. V tomto roce zahajuje provoz první středisko ošetřovatelské péče České katolické charity. Péče je poskytována 18 klientům. V lednu roku 1991 je zahájen dvouletý experiment České katolické charity. A v České republice je zřízeno celkem 26 agentur domácí péče, které poskytují péči pro 1459 klientů. V roce 1992 nárůst agentur pokračuje, celkem je zřízeno 69 agentur domácí péče. V roce 1993 dochází k velkému rozvoji DP. Souvisí především s větší informovaností, medializací a propagací DP. V červnu roku 1993 je zaregistrováno celkem 179 agentur státního i nestátního typu a koncem roku 1995 již poskytovalo domácí péči 399 poskytovatelů. Současně docházelo také k rozvoji rozsahu a objemu poskytované zdravotní péče.

Ve druhé polovině devadesátých let již k nedochází k tak prudkému nárůstu poskytovatelů domácí péče a jejich počet vzrostl od roku 1997 do roku 2005 pouze o 45 agentur domácí péče. Výrazně však vzrostl počet ošetřených klientů a počet uskutečněných návštěv. O vzrůstající kvalitě agentur domácí péče svědčí i nárůst procenta zařízení domácí péče, které poskytují zdravotní péči s dostupností 24 hodin denně.

Co vlastně je domácí péče?

Domácí péče je odborná zdravotní péče poskytovaná pacientům na základě doporučení registrujícího praktického lékaře, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci v jejich vlastním sociálním prostředí. Je zaměřena zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti.

Jejím cílem je zajistit maximální rozsah, dostupnost, kvalitu a efektivitu zdravotní péče pacientům v jejich vlastním sociálním prostředí.

Síť zařízení pro poskytování domácí péče je zajištěna podle § 46 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. S ohledem na indikační skupiny pacientů v domácí péči je žádoucí zajistit nepřetržitou dostupnost 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Výkony prováděné v domácí péči jsou dány vyhláškou MZ ČR č. 331/2007 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami v platném znění.

Kvalifikovaný zdravotnický pracovník provádí následující výkony:

  • Vyšetření stavu pacienta sestrou ve vlastním sociálním prostředí
  • Odběr biologického materiálu
  • Aplikace ordinované parenterální terapie pro zajištění hydratace, energetických zdrojů a léčby bolesti
  • Ošetření stomií
  • Lokální ošetření (ošetření ran)
  • Klysma, výplachy, cévkování, laváže, ošetření permanentních katetrů
  • Aplikace inhalační a léčebné terapie (p.o., s.c., i.m., i.v. ev. další způsoby aplikace terapie či instalace léčiv)
  • Nácvik a zaučování aplikace inzulínu.

Délku a frekvenci ošetřovatelské návštěvy stanoví indikující lékař dle stavu pacienta a ošetřovatelského výkonu na:

1) ošetřovací návštěva – typ I. 30 minut
2) ošetřovací návštěva – typ II. 45 minut
3) ošetřovací návštěva – typ III. 60 minut
4) ošetřovací návštěva – typ IV. 15 minut

Domácí péče je pacienty přijímána jednoznačně pozitivně. Jistě má na tento vztah vliv i skutečnost, že praktickým lékařem indukovaná domácí péče je pro pacienta zdarma. Stále však dochází k nejasnostem v kompetencích všeobecných sester a pečovatelské služby, která je službou placenou. Informovanost veřejnosti (i té odborné) o domácí péči je vyšší, ale stále nedostatečná.

Základním předpokladem provozování agentury domácí péče je :

  • registrace k výkonu činnosti na magistrátu, krajském úřadě
  • výběrové řízení
  • smlouvy s pojišťovnami
  • smlouvu/dohodu s praktickými lékaři

Zajištění chodu ADP předpokládá:

  • zpracovanou koncepci agentury
  • vymezení rozsahu působnosti
  • výběr kvalifikovaných pracovníků
  • zajištění financování
  • propagaci a reklamu

Pro koho je domácí péče?

DOMÁCÍ PÉČE JE PRO KAŽDÉHO

  • Určující je zdravotní stav nemocného a potřebnost zdravotnické péče.
  • Poskytuje se všem bez rozdílu věku, rasy, pohlaví, náboženské či politické orientace.

Principy domácí péče

  • Domácí zdravotní péče je poskytována ve vlastním sociálním prostředí pacienta/klienta, které pozitivně ovlivňuje proces uzdravování. V průběhu domácího ošetřování dochází mimo jiné také ke změně sociálních rolí nemocného. Jednak si nemocný sám zachovává některé role, které vykonával v době zdraví, udržuje si svoji pozici v rodině, neztrácí kontakt se svým nejbližším okolím a zároveň je do aktivního pečování zapojeno okolí nemocného, což posiluje sounáležitost rodiny, komunity.

    U seniorů je významně omezen adaptační proces na nové prostředí. Během hospitalizace seniorů často dochází k mylné interpretaci projevů nemocného vyplývající ze změny sociálního prostředí, kvalitní domácí péče dokáže významně ovlivnit frekvenci rehospitalizací nemocného a efektivně využít zbytkového potenciálu mobility a schopnosti sebeobsluhy klienta.

    Domácí péče umožňuje nemocným v konečném stadiu nemoci dožít svůj život důstojně a kvalitně, bez fyzického, psychického i sociálního strádání v těsném spojení se svými blízkými, s rodinou. V dnešní době přicházíme na svět v ústavním zařízení, velmi často i umíráme v ústavním zařízení. Současné společnosti tento model nevyhovuje a hledá jiné možnosti. Domácí péče by měla v tomto procesu být důležitým prvkem.
  • Komplexnost poskytované domácí péče je jedním z funkčních prvků primární péče. Primární péče je chápána jako první linie kontaktu pacienta s se systémem zdravotní, ale i sociální péče. Filosofie komplexní domácí péče je tedy podmíněna principem pevné vazby a interakce člověka se svým vlastním sociálním prostředím, s důrazem na individuální vnímání kvality života každé lidské bytosti. Komplexní domácí péči poskytují nejen všeobecné sestry, fyzioterapeuti, porodní asistentky, psychiatrické sestry, ale na péči se podílí i blízké okolí nemocného, jeho rodinní příslušníci, i sám nemocný formou sebepéče.

    Princip podpory – pomoc k svépomoci s podporou, rozvojem a adaptací zbytkových potenciálů nemocného v oblasti sebepéče a aktivit rodinných příslušníků a blízkých ve vztahu k vzájemné pomoci a péči. Edukací, rozšířením informací o konkrétním problému se sestry domácí péče snaží o přenesení takového rozsahu péče na nemocného či jeho blízké a rodinné příslušníky, které odpovídají jejich možnostem. Princip podpory, pomoci posiluje odpovědnost jedince a komunity za vlastní zdraví. Nezanedbatelným aspektem je snížení pocitu obav rodinných příslušníků, kteří mají provést jednoduchý ošetřovatelský úkon v době nepřítomnosti sestry domácí péče a bez názorné, odborné a opakované instruktáže si ne vždy dokáží poradit.

Financování domácí péče

Domácí péče je financována:

  • z fondu veřejného zdravotního pojištění dle vyhlášky MZČR č. 331/2007 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.
  • přímou platbou pacienta (u pacientů, kteří nejsou pojištěni, nebo za výkony nehrazené ze zdravotního pojištění). Vždy je nutné klienta upozornit, co mu hradí zdravotní pojišťovna a za jaké výkony a v jaké výši si platí sám hotově.
  • sponzorskými dary, z nadací, grantů, jejichž podíl na financování DP je zatím minimální, ale snad se tato situace změní.

Výše úhrad zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění se dohoduje mezi zástupci poskytovatelů jednotlivých segmentů zdravotní péče a zástupců zdravotních pojišťoven na Dohodovacím řízení. V případě dohody vydá MZ ČR vyhlášku, ve které se vyhlásí dohodnutá výše úhrad na další období. Pokud zástupci poskytovatelů a zástupci zdravotních pojišťoven nedojdou k vzájemné

dohodě, rozhoduje o výši a způsobu úhrad z veřejného zdravotního pojištění MZ ČR, které rozhodne ve veřejném zájmu a vydá vyhlášku. Do roku 2006 se konala Dohodovací řízení ke způsobu a výši úhrad z veřejného zdravotního pojištění na každé pololetí zvlášť. Novelou zákona č. 48/1997 v roce 2006 došlo ke změně, nyní jsou ceny stanovovány na kalendářní rok. ÚZIS ČR sleduje náklady na jednotlivé segmenty zdravotní péče za období od roku 2001. Ze všech sledovaných segmentů zdravotní péče se nejrychleji zvyšovaly náklady na domácí péči, a to do roku 2005 o 81,2 % oproti roku 2001. Domácí péče je tedy výrazně prorůstovým segmentem.

Právní rámec vymezující poskytování domácí péče

Domácí zdravotní péče je v § 22 Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, definována takto: „Hrazenou péčí je i zvláštní ambulantní péče poskytovaná pojištěncům s akutním nebo chronickým onemocněním, pojištěncům tělesně, smyslově nebo mentálně postiženým a závislým na cizí pomoci, v jejich vlastním sociálním prostředí; tato péče se poskytuje jako a) domácí zdravotní péče, pokud je poskytována na základě doporučení registrujícího praktického lékaře, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci,…..“

Ve vyhlášce MZČR č. 331/2007 v platném znění, kterou je vydáván seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, je domácí péče uvedena pod odborností 925 – sestra domácí zdravotní péče.

V roce 2004 vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR Věstník MZ ČR částka 12, metodické opatření, ve kterém je uvedena Koncepce domácí péče k zajištění jednotného postupu při poskytování domácí péče.

Právní předpisy související s poskytováním domácí péče

  • Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 95/2004 Sb., o zdravotnickém povolání lékaře, zubaře a farmaceuta a navazujících prováděcích vyhláškách.
  • Zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a navazujících prováděcích vyhláškách.
  • Zákon ČNR č. 160/ 1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů;
  • Vyhláška MZ ČR č. 440/2000 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče v platném znění.
  • Vyhláška MZČR č. 49/1993, Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.
  • Vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení v platném znění (úhrada sociální péče a pomoci v rámci domácí péče)

Personální zajištění agentury domácí péče

V agentuře domácí péče pracuje tým zdravotnických pracovníků: všeobecných sester, fyzioterapeutů, porodních asistentek, psychiatrických sester, psychologů, ergoterapeutů a dalších odborných zdravotnických pracovníků. Poskytování domácí péče klade vysoké nároky na jejich fyzické i psychické schopnosti.

Stres a psychický tlak na sestru domácí péče vyplývá ze specifického prostředí a podmínek, ve kterých je domácí péče poskytována. Sestra domácí péče by měla být schopna udržet si profesionální nadhled, nemůže s rodinou vše prožívat, musí se umět chovat zdravě asertivně, musí být schopna zvládat velké množství konfliktních situací, být schopna efektivní komunikace za všech okolností, být schopna trvale se samostatně rozhodovat a to vše několikrát denně. U agentur domácí péče, které zajišťují domácí péči o nejtěžší diagnostické a indikační skupiny pacientů je vysoká fluktuace zdravotnických pracovníků. Neschopnost zvládnout specifickou problematiku je nejčastějším důvodem, proč sestry z agentur domácí péče odcházejí.

Zdravotní pojišťovny i profesní organizace vyžadují, aby všichni zdravotničtí pracovníci poskytující domácí péči měli platné osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, podle zákona 96/2004 Sb., zákon o nelékařských zdravotnických povoláních. Agentury domácí péče jsou zdravotnickými zařízeními, na něž jsou v personálním obsazení kladeny vysoké nároky. V současné době financování domácí péče z veřejného zdravotního pojištění neumožňuje adekvátní finanční ohodnocení sester, agentury DP se tak mohou v blízké budoucnosti potýkat s problémy se získáním pracovníků, kteří budou splňovat kvalifikační předpoklady.

Zatím ještě nevyužitou možnost poskytuje vyhláška MZ ČR č. 424/2004 Sb., o činnostech nelékařských zdravotnických pracovníků, kde jsou uvedeny činnosti, které může vykonávat všeobecná sestra bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Pro zdravotní výkony, které vykonávají nelékařští zdravotničtí pracovníci a jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění zatím platí ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, kdy je nutná jednoznačná indikace těchto výkonů lékařem.

Kontrola kvality poskytované péče

Poskytování kvalitní domácí péče je základním cílem všech agentur domácí péče. Kvalitu domácí péče určují standardy, které současně stanovují i její měřitelná kritéria.

Co je to kvalita?

„Dělat věci správně, na správném místě, v pravý čas a se správnými lidmi“.

Palmer

Vysoká rizikovost medicíny si žádá, aby kvalita tvořila její podstatu a smysl. Kvalita je dle WHO (1982) stupeň dokonalosti poskytované péče ve vztahu k soudobé úrovni znalostí a technologického vývoje.

Kvalita je v dnešní době nevyhnutelností a ne luxusem. Musí být definována tak, aby ji bylo možno kdykoliv měřit nebo zjistit. Každý pracovník organizace ji musí chápat stejně a každý musí vědět, kdy výrobek, nebo služba vyhovuje, nebo nevyhovuje.

Definice kvality zdravotní péče jsou ovlivněny hodnotami těch, kteří tyto definice vytvářejí. Kvalitní služba je teoreticky výsledek dohody mezi zdravotníky, pacienty, širší veřejností a vládou, která kontroluje zdroje. Vzhledem k tomu, že po mnoho let převládaly biomedicínské definice zdraví, byly možnosti sester ovlivňovat kvalitu zdravotní péče výrazně omezeny. Přesto se sestry, porodní asistentky a ostatní zdravotničtí pracovníci vždycky snažili poskytovat co nejlepší péči. K tomu však je třeba stanovit, co je pokládáno za kvalitní péči. Významným prostředkem, který se v široké míře osvědčil, je standardizace. Je to postup, kterým se člověk snaží dosahovat stejnými (standardními) procesy stejných (standardních), nebo lepších výsledků.

Co je ošetřovatelský standard

Standardy jsou dohodnutá pravidla kvality, zavedené normy, stanovují minimální úroveň přijatelného provedení péče, či jejího výsledku, nejsou fixní.

Ošetřovatelské standardy mají klíčový význam pro zvyšování kvality péče, jelikož vymezují jednoznačně minimální úroveň péče, která má být poskytnuta. Není-li standard dodržen, stává se ošetřovatelská péče rizikovou, protože ohrožuje zdravotní stav pacienta.

Ošetřovatelské standardy:

  • určují závaznou normu pro kvalitní péči
  • umožňují objektivní hodnocení poskytované péče
  • poskytují pocit bezpečí a jistoty nemocným, kterým zajišťují nejméně minimální standard kvalitní péče
  • chrání sestry před neoprávněným postihem, neboť mohou prokázat, že dodržely příslušný standard.

Správně vytvořený standard má splňovat následující požadavky:

  1. Má být formulován jasně a srozumitelně. Musí obsahovat kritéria podle kterých se bude hodnotit jejich dosažení či dodržování. Cíle standardu jsou přesně specifikovány tak, aby jim sestra i pacienti rozuměli.
  2. Standard odpovídá potřebám a možnostem příslušného zdravotnického zařízení, nebo pracoviště. Jen tak mohou být sestry za jeho dodržování odpovědny.
  3. Cíle i standardy musí být dosažitelné a reálné. Je nutné ve standardu stanovit požadovanou úroveň péče, ale musíme dbát na to, aby bylo možné standardy dodržet.
Téma: Zavedení domácí péče
Skupina, o kterou pečujeme: pacienti v domácí péči
Určeno pro: sestry v domácí péči
Místo použití: vlastní sociální prostředí pacienta
Platnost:
Kontrola:
Zodpovídá
Sestavila
CÍL
  1. Pacient bude přijímán do DP přesně stanoveným postupem a kompetentním personálem
Struktura (S) :
S1 Pracovníci: vrchní sestra, pověřená sestra DP
S2 Prostředí: domácí prostředí, nebo jiné přirozené sociální prostředí pacienta
S3 Pomůcky:
  • - tiskopisy pro dokumentaci, která obsahuje posouzení stavu pacienta, jeho individuálních potřeb, plán péče, pomůcky na měření fyziologických funkcí, pomůcky na ošetřovatelské výkony dle aktuální potřeby
  • -literatura potřebná k sestavování ošetřovatelských diagnóz a plánu péče
Proces (P) :
Sestra :
P1převzala pacienta do DP od praktického lékaře nebo ošetřujícího lékaře při propuštění ze zdrav. zařízení s řádně vyplněným Poukazem na ošetření DP – 06 s jednoznačnou specifikací požadavku vč. počtu návštěv v jednom dni a frekvencí v týdnu, event. překladovou ošetřovatelskou zprávou
P2konzultuje stav pacienta s praktickým lékařem ev ošetřujícím lékařem při propuštění ze zdrav. zařízení
P3prostuduje dokumentaci pacienta
P4zjistí, zda byl pacient (rodina, blízcí) informován o zajištění DP, zda s ní souhlasí, zda je seznámen s dalšími službami DP (agentury)
P5informuje pacienta a rodinu o rozsahu poskytování DP – frekvenci návštěv
P6zhodnotí sociální podmínky pro poskytování DP navrhne opatření k usnadnění/zlepšení podmínek pro ošetření pacienta
P7zpracuje anamnestické údaje, stanoví oš. diagnózy
P8vypracuje ošetřovatelský plán
P9vše řádně a čitelně zaznamená do oš. dokumentace se svým podpisem a jmenovkou P10 pravidelně informuje praktického lékaře o průběhu a výsledcích DP

Výsledek (V) :
V1zdravotnický tým DP má informace o pacientovi
V2pacient a jeho rodina a blízcí jsou informováni o poskytování DP
V3pacient, jeho rodina a blízcí spolupracují se sestrou

V případě, že považujete některé informace či sdělení za opravdu důležité, můžete je v textu zvýraznit například takto.

Historie projektu

V této části můžete popsat historii Vašeho projektu a co Vás vedlo k nápadu jej realizovat. Je vhodné se také zmínit o důležitých milnících a poděkovat lidem, kteří se na projektu účastnili.

Naši uživatelé

Zde je vhodné popsat, kdo jsou Vaši cíloví uživatelé a proč je právě tento projekt pro ně důležitý. Důležité je Vaše návštěvníky také motivovat, aby se na tyto stránky pravidelně vraceli.